3110.
Jsem kluk, kterému prak, michaní výbušnin, lezení přez ploty a strkání žab spolužačkám do tašky nikdy nebylo cizí. Myslím, že i dnes jsem stále připraven k nejrůznějším dobroduržstvím.
Domnívám se však, že mi chybí tetička, či slečna vychovatelka, jež má pro klukovské nápady pochopení avšak, je si vědoma, že se občas nedá nic dělat a nezbývá než nezbedníka přehnout přez koleno, či přez židli a pořádně mu nasekat na holou. Samozřejmě podle provinění je třeba se rozhodnout, zda stačí jen několik plácnutí rukou, či je potřeba sáhnout po nějakem nástroji.
Pečlivé přípravy potrestaní určitě způsobí, že si svůj trest ten malý neposlucha pořádně zapamatuje. A objetí a utěšeni na závěr ho ujistí, že je vše odpuštěno.
Pokud si myslíte, že právě takové výchovy by jste se chtěla ujmout - spočátku třeba prostřednictvím e-mailu, napište. Napište rychle, než to odnese zase nějaké okno!
|